Ježíš přijímá kříž

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým  křížem jsi  vykoupil svět.

V té chvíli, Ježíši, kdy ti vojáci vkládali na ramena kříž, pocítil jsi větší tíhu, než byla váha samotného dřeva. Váha kříže byla znásobena našimi vinami. Vinou Piláta, který pošlapal své svědomí, vinou Jidáše, který zradil tvou lásku, vinou tisíců nespravedlivých, lhostejných a dalších provinilců. Vinu každého jednoho z nás. Kolik lásky asi musí hořet v srdci, které se stane ochotným vzít na sebe vinu miliónů.

Pane, je snadné mluvit o věrnosti, vyznávat velkou víru, slibovat oddanost, či snad dokonce celý svůj život. Ale teprve, když na ramena dolehne kříž, když člověk pocítí tíhu bolesti, opuštěnosti a vlastní slabosti, tehdy utrpení neúprosně odhalí ochotu zapřít sám sebe, jít za tebou i tehdy, kdyby snad z lidského hlediska bylo lepší nepálit si prsty, stáhnout se zpět a uzavřít se do klidu a pohodlí. Mít tuto sílu a ochotu zapřít sám sebe, překřičet zdi vlastního já, znamená především mít velkou lásku pramenící z pevného spojení s tebou.

Pane, dej nám spočinout ve chvíli zkoušek na tvém srdci.

Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.