Ježíš potkává na cestě svou Matku

Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme Ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíš potkává svou matku. Mohli bychom ale také říci, že matka potkává svého syna jdoucího na smrt. Tato situace rezonuje v příbězích milionů mužů povolaných či odvedených.
Jsme svědky tisíců okamžiků loučení. Muž pohlíží do tváře své matce, stejně tak matce svých dětí a na rameni mu spočívá oběť, kterou je připraven položit za svoji vlast. Pouze v těchto chvílích je nejčistěji zřejmé, jak je Vlast neoddělitelně spojena s Matkou, že personifikace rodné země jako Matky není jen básnickým obratem. Tyto tři matky jsou také svým způsobem trojjedinné. V dnešním postmoderním světě už jsme si mysleli, že jsme tuto stránku lidskosti vymazali. Nikoliv. I v této válce, stejně jako v těch předešlých, umírají muži za svou vlast a za víčky posledního okamžiku mají své ženy – matky.

Ukřižovaný Ježíši,
smiluj se nad námi.