ÚVOD
Nebeský Otče, ty jsi chtěl, aby tvůj Syn byl ponížen, když jsi jej skrze Ducha svatého seslal z plnosti života Nejsvětější Trojice do pozemskosti světa. Zveš nás, abychom kráčeli ve stopách tvého Syna, a tak nalezli v kříži i své vlastní dovršení.
Rozjímání kardinála Joachima Meisnera nám pomůže vidět v tajemství kříže přítomnost celé Nejsvětější Trojice.
1. ZASTAVENÍ
Ježíš je souzen
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši, Boží Synu, na tváři tě stále ještě pálí polibek zrady. Intimní znamení lásky, přátelství a důvěry mezi lidmi bylo jedním z tvých učedníků zneužito, stalo se gestem zrady. Pane, co asi můžeš čekat od pohanského soudce, když tě už přítel zradil znamením lásky? Má pravda před tímto soud¬cem ještě šanci? On se tě zeptá: „Co je to prav¬da?“ a nepozná, že ty jsi zosobněná Pravda. Tak stojíš před tímto soudcem se vzne¬šeností mlčení. Věčný, svatý, nesmrtelný Bůh před časným, hříšným, smrtelným člověkem.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Věčný Otče, na co myslíš v této hodině, kdy tvůj Syn stojí před Pilátem? Bylo správné povolat k exis¬tenci člověka, který se dokázal tak radikálně odpoutat od svého původu, že tvor se stává soudcem Stvořitele, učedník zrádcem Mistra, člověk pánem nad Bohem? Ale Ty jsi zcela vědo¬mě povolal člověka k existenci právě takto, po¬něvadž jsi již tenkrát věděl, že tvůj Syn jej přivede nazpět, když se jako věčná Pravda postaví před lidského soudce, Pontského Piláta.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Pane, klaníme se ti před Pilátem. Ty jsi naplněn Duchem svatým, který je láska. Duchu svatý, ty činíš, že Ježíš je zranitelný. Kvůli lidem jej vydáváš do lidské moci. Protože „láska nehledá svůj prospěch“. Jak hlu¬boce se musíš sklonit, abys našel člověka! My se klaníme této tvé lásce, která si nás lidí cení tak vysoko, že je schopna tohoto „kroku k smrti“. Musím se více snažit, abych alespoň trochu odpověděl na skutek tvé vykupitelské lásky.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
2. ZASTAVENÍ
Ježíš přijímá kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Kříž je vždycky to, co by nemělo být. Jako křesťané ale víme, že to bez kříže nejde, protože kříž je přece pozemská podoba Boží lásky. Ty, Pane Ježíši, ke kříži natahuješ ruce, poněvadž víš, že ti jej podává Otec, jako nám církev podává svaté přijímání. Ty kříž nejen bereš na ramena, ty si jej tiskneš i na srdce, poněvadž je to součet všech minu-lých a budoucích hříchů lidstva a hřích je vždy opomenutá láska. Jaký posvátný okamžik, kdy si ty, Syn živého Boha, necháš vložit kříž na ramena!
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Věčný Otče, cos to uložil svému Synu, když jsi jej obtížil nejen lidskou přirozeností, ale i hříchy všech nositelů této přirozenosti v minulosti, přítomnosti a budoucnosti! Také náš hřích má asi nějakou důstojnost, poněvadž byl hoden, aby jej vložili na ramena tvého milovaného Sy¬na. Ale zároveň pod ním tvůj Syn zasténal, když na něj vložili můj kříž, náš kříž, kříž celého lidstva.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Pane Ježíši Kriste, klaním se ti zcela vědomě jako tomu, kdo nese mou vinu, mé selhání, na¬še hříchy. V Duchu svatém vidíš za hříchem sa-motného hříšníka. Ó šťastná vina, která našla ve světě takové místo! Duchu svatý, ty nedo¬pustíš, aby nad tebou hřích zvítězil. Ty jsi sil-nější než hřích, smrt i ďábel. Kéž zvítězíš i nad mým hříchem.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
3. ZASTAVENÍ
Ježíš padá pod křížem poprvé
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši, na tobě leží tíže člověka. Podle zákona volného pádu hříchu dopadla vina světa na te¬be, silný a nesmrtelný Boží Synu. A přesto je kříž nad tvé síly, když se pod tíhou kříže hroutíš. Máš pro nás slabost, a proto ses stal zranitelným a poru¬šitelným. Ty jsi nás miloval tak, že jsi dovolil, abychom na tebe vložili kříž hříchu.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Věčný Otče, bylo to nad tvé síly? Co sis myslel o svém Synu, když ležel v prachu silnice svatého měs¬ta Jeruzaléma pod tíhou kříže? Ty jsi věděl, co mu jeho vtělením ukládáš, a že mu to můžeš uložit. Věděl jsi, že u člověka je v lásce i slabost. Ale je to jediná oblast, ve které se mů¬že dokonale uskutečnit tvoje moc, aby se Syn opět zvedl a nesl kříž dále.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Pane, při svém křtu jsi vstoupil do vod Jordánu a nad tebou se zjevila holubice Ducha svatého. Teď vstupuješ pod zákon hříchu světa a tvůj svatý Duch je stále s tebou. Duchu svatý, ve tvé síle Syn k naší spáse opět povstává, s naším křížem na ramenou. Duchu svatý, nedej, abych zůstal při prvním pádu ležet! Nedej, abych propadl beznaději a zoufalství! Učiň, aby pro mne tře¬tí zastavení křížové cesty bylo už znamením Velikonoc.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
4. ZASTAVENÍ
Ježíš se potkává se svou matkou
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, tvá matka Maria stojí při tobě na cestě na Golgotu. Je jí dáno pevně stát tam, kudy ty se potácíš s t재kým křížem. Dáváš Marii podíl na svém kříži, neboť ona na křížové cestě symbolizuje důvěr¬nou blízkost církve. Neodrazuje tě od kříže, ale je ti oporou. Vaše zraky se mlčky setkávají – a v nich je řečeno vše, co musí být v této hodi¬ně řečeno: „Ano, Otče.“
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Otče v nebesích, budeš se radovat, že na zá¬kladě tvého vyvolení, jež jsi uskutečnil kvůli křížové cestě svého Syna, se mohl alespoň je¬den člověk narodit bez dědičného hříchu. Tvůj Syn, který je bez hříchu svou přirozeností, na¬lézá v ženě, která je bez hříchu skrze milost, největší povzbuzení, aby pokračoval v trpké cestě kříže. Neboť na své matce Ježíš viděl, ja¬kého daru se bratřím a sestrám dostane skrze milost jeho smrti a vzkříšení. V Marii, předem vykoupené, vidí již ony zástupy, které teprve budou vykoupeny a pro které dále kráčí svou trpkou cestou kříže.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Z moci Ducha svatého Panna Maria v Nazaretu počala ve svém lůně Syna. Duch svatý, Utěšitel, jí nyní dává stát jako těšitelce zarmoucených u křížové cesty. Duchu svatý, dej, abych měl aspoň trochu účast na této mariánské službě, abys také se zřetelem na můj život mohl říci: „Nebylo na¬darmo, že jsem spolu se Synem kráčel po hoř¬ké křížové cestě.“
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
5. ZASTAVENÍ
Šimon pomáhá nést kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, toto zastavení je nám lidem zvláště drahé, poněvadž zde vidíme tvou ne¬smírnou lásku, která nás darem vykoupení nechce pokořovat. Ty nás dokonce zveš, aby¬chom nepatrný kousek z obrovské tíhy tvého kříže, který jsme na tebe vložili, nesli s tebou. Šimon Kyrénský nad sebou možná pod tíhou kříže naříkal, ale pak postupně už nehle¬děl na kříž nad sebou, ale jen na tebe, trpícího bohočlověka kráče¬jícího před sebou. A tak jde doslova ve stopách Pána.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, ty jsi dal v osobě Šimona Kyrénského svému Synu pomocníka, abys nám uká¬zal, že nám chceš dopřát účast na jeho kříži. Z tvé milosti už v Šimonovi z Kyrény trochu prosvítá naše královské kněžství. A tvůj milo¬vaný Syn je i zde s tebou, Otcem, v Duchu sva-tém zcela sjednocen.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Děkuji ti Pane, že mne často – i násilím – použí¬váš u svého kříže jako Šimona z Kyrény. Sešli mi na tomto místě svého svatého Ducha, který nám dává sílu a ochotu k utrpení. Duchu svatý, dej, abych pak vždy před sebou viděl Pána pod křížem a věrně kráčel v jeho šlépějích.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
6. ZASTAVENÍ
Veronika podává Ježíši roušku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, zatímco jsi pod křížem obklopen zdí od¬mítnutí, neporozumění a nenávisti, prodírá se tímto valem bezbožnosti jedna žena. Přichází k tobě Veronika a podává ti roušku své solidari¬ty. Rozumíš jejímu projevu účasti s tebou, když jí do roušky vděčně vtiskneš svou svatou tvář. Tak se Veronika, obraz Boha Stvořitele, z křížové cesty vrací s obrazem Boha Vykupi¬tele.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, při stvoření člověka jsi řekl: „Bylo to velmi dobré“ (Gn 1,31). Nyní Veronika na své roušce dostává obraz Syna člověka a Syna Bo¬žího. Otče, je cena za obnovení původního obrazu člověka tak vyso¬ká, že musí být zaplacena znetvořením obrazu Božího? Zde nám ukazuješ hřích v jeho drzé, brutální, bezbožné a sprosté podobě.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, to jistě ty jsi Veroniku přivedl ke křížové cestě. Ty chceš, abychom skrze službu této ženy vždy mohli rozpoznat tvář Syna. Církev tě prosí: „Viny z duší našich smaž!“ a „Svaté rány těla jeho, v mu¬kách na kříž rozpjatého, vtiskni mocně v duši mou!“
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
7. ZASTAVENÍ
Ježíš padá pod křížem podruhé
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Krista, k důstojnosti člověka jakožto obrazu Bo¬žího patří, že chodí vzpřímeně. Zvíře se po ze¬mi pohybuje většinou po čtyřech. Někteří lidé nám říkají, že zvíře se stalo člověkem, když se jeho přední nohy změnily v ruce. Padáš podru¬hé. Padáš tím zpět do „předlidské“ podoby. Pane, ty jsi poznal bídu lidstva až k jejímu pra¬základu. Nic nemá zůstat nevykoupeno, neboť co jsi nepřitiskl k svému srdci, nemůže být proměněno a spaseno.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, dokáže tvůj Syn při druhém pádu opět povstat? Tak jako se Syn podíval na Petra po jeho zapření a pohnul jej k lítosti, tak se ty díváš na Syna pohledem, který vyjadřuje povzbuzení, lásku, důvěru, ano, veškerou tvou náklonnost. A on povstává i z druhého pádu, neboť se stále více přibližuje ke svému defini¬tivnímu povstání, k zmrtvýchvstání.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, ležíš se Synem pod křížem v pra¬chu země. Pod jeho křížem se setkává svatost s pozemskostí. Dej, abych se nesmířil se svými pády! Abych si nenechal od nikoho namluvit, že k svatosti jsou povoláni jen lidé zvlášť vyvolení. Dej mi víru, že tvoje síla pod křížem také mne pozvedne k nové cestě a novému počátku. „Po¬bízej mne, Duchu svatý, abych svatě jednal!“
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
8. ZASTAVENÍ
Jeruzalémské ženy pláčou nad křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, uprostřed rozhodující bitvy proti hříchu teď ještě přicházejí s dětmi jeruza¬lémské ženy, kterým tvůj osud není lhostejný, ale které netuší, o co na této cestě vlastně jde. I zde jim ještě otvíráš oči pro to, co se tu doopravdy děje. Mají spatřit, že jsou sami příčinou tvé cesty. Mají mít možnost v kříži na tvých ra¬menou poznat sami sebe.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, ty necháváš do velikosti křížové cesty vnikat i lidskou malost a naivitu. Máš trpěli¬vost i s těmi, kdo neznají sami sebe, a proto neznají ani tebe. Křížovou cestou svého Syna chceš lidem otevřít oči pro ně samotné, a tím i pro tebe.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, tvou mocí se věčný Syn Otce stal v Marii člověkem. Ty kráčíš s ním a poučuješ a utěšuješ skrze něj lidi – on vnᬚí do jejich životních situací světlo. Ty jsi Ut쬚itel, který otevírá lidem oči a posilňuje jejich srdce. Dej, ať mé srdce vnímá, že jsi se mnou často nemohl počítat tam, kde jsi se mnou po¬čítat chtěl! Dej, ať pláču sám nad sebou, abych se mohl radovat ze Syna a z jeho kříže!
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
9. ZASTAVENÍ
Ježíš padá pod křížem potřetí
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, padáš ještě potřetí? Copak lze padat ještě hlouběji? Jen ty jako Bůh znáš hlubiny mé duše a hlubiny lidstva. Svým tře¬tím pádem padáš na brány pekla, které tebe a tvou církev nemohou přemoci, poněvadž se pozvedáš i po třetím pádu.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, můžeš ještě dále přihlížet? Na Syna se můžeš zcela spolehnout. Zdá se mi, že při tře¬tím pádu voláš jako při křtu Syna v Jordánu: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení“ (Mt 3,17). Otče, chceme se mlčky klanět tvé doslova pro¬pastné lásce, kterou můžeme zakusit ve tvém Synu na křížové cestě. Zde poznáváme výšku i hloubku, délku i šířku Boží lásky, která se nám zjevila v Ježíši Kristu.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, ty jsi pouto mezi Otcem a Synem. Nepřetrhne se ani v propasti třetího pádu. Chtěl bych se co nejhlouběji sehnout pod je¬ho kříž, na Ježíšovu božskou úroveň, abych se setkal s tebou, dárcem svatosti a přijal od tebe sílu, která mne pozvedne ke svému nezadržitelnému vzkříšení.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
10. ZASTAVENÍ
Ježíš je svlečen ze šatu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, od té doby, co člověk zhřešil, ví, že jeho osobní integrita je porušena, a chrání ji tím, že své tělo halí do šatů. Tuto ochranu tvé tělesné a dušev¬ní integrity ti nyní strhávají z těla. Nyní jsi vskut¬ku vydán. Už nemůžeš uniknout drzým pohle¬dům lidí. Tvá matka, učedník, kterého miluješ, i těch několik věrných, kteří tě doprovázejí, za¬halují svou tvář, jako si zahaloval tvář Mojžíš, když před tebe předstupoval na posvátné hoře. Pane, chrání tě již jen tvá poslušnost z lásky k Otci, která z tebe činí našeho Vykupitele.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, tys svého Syna nechtěl ušetřit ani té¬to hanby, neboť jsi chtěl jeho láskou přiodít všechny, kteří byli v koncentračních táborech a gulazích diktátorů zbaveni své důstojnos¬ti, když je svlékli donaha, když byla vydána všanc jejich tělesnost. Otče, tvoje solidární láska myslela na všechno, i na tyto krajní situace ponížení člověka člově-kem.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, Syn nám slíbil, že přikryješ na¬hotu naší duše svatebním šatem posvěcující milosti. Duchu svatý, dej, abych nechyběl tam, kde je mne potřeba – vedle Syna, v jeho vydanosti, abych chránil ty, kdo jsou zbavováni své důstojnosti Božích dětí.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
11. ZASTAVENÍ
Ježíš je ukřižován
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, nyní jsi přibíjen na kříž, který sis sám donesl na Golgotu. Celý vesmír je nyní vyměřen dvěma břevny kříže. Ve světě a v kosmu neexis¬tuje nic, co by neobjímala a nenesla tvá láska. V nekonečných prostorách vesmíru neexistuje koutek, kde by nebylo možno se spojit se srd¬cem Otce. I když se ti to zdá nesnesitelné, už nám nemůžeš uniknout. Jsi vbit do vztahu k Boha a do vztahu ke světu. To je prostor, ve kterém žijeme, pohybujeme se a jsme.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, v umírání tvého Syna se odehrává „velký třesk“ vykoupení, které nenechává žádný koutek kosmu nedotčený tvou vykupitelskou láskou. Zde nám ukazuješ ve svém Synu svůj obraz: jsi nekonečný, neuchopitelný, věčný Bůh; přibitý na dvě břevna kříže.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu Svatý, ty sjednocuješ srdce Syna se srd¬cem Otce. Skrze tebe je trojjediný Bůh vbit do mého osudu, do osudu světa. Z hřebů Synova kříže jsou ukovány prs¬teny věrnosti, které si dáváme my lidé: prsteny manželů, prsteny biskupů, prsteny řeholnic. Všechny tyto prsteny jsou posvěceny tvou ne¬konečnou věrností k nám lidem, a tak je i pro nás možné zůstat věrní, abychom obdrželi ko¬runu života.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
12. ZASTAVENÍ
Ježíš na kříži umírá
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, v Nejsvětější Trojici jsi od věčnosti odpovědí lásky na lásku Otcovu. Od výkřiku „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mt 27,46 a Mk 15,34) až k volání: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ (Lk 23,46) probíhá zkouška pevnosti tvé trojjediné lásky v pod¬mínkách hříšného člověka. Tím jsi člověka opět učinil „schopným Boha“. Jako první to za¬kusil lotr vpravo od tvého kříže: „Dnes budeš se mnou v ráji“ (Lk 23,43). To je jakoby první svatořečení, které jsi z kříže uskutečnil ty sám.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, jako ty se od věčnosti dáváš svému Synu, tak se nyní Syn, který se stal člověkem, dává zpět tobě. Třiatřicet roků svého pozemského života ti vzdával čest a li¬dem dával svou a tvou lásku. Teď se sám stal na tři hodiny darem tobě a světu.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, na kříži tě Syn vydechne zpět do rukou Otce; tím se vzdává všeho, dokonce slá¬vy svého božství. Duchu svatý, nauč mne pra¬vé velkomyslnosti a pravé velkorysosti: dávat tak, jak on si zaslouží, rozdávat tak, jak to od¬povídá jeho životnímu stylu. Duchu svatý, ty jsi mne křtem ponořil do je¬ho smrti ve znamení kříže. Dej, abych s ním i vstal ze smrti do společenství s Otcem a s tebou, Duchem svatým!
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
13. ZASTAVENÍ
Ježíš je sňat z kříže
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kristě, tvá matka Maria tě v Nazaretu přijala z rukou Otce skrze Ducha svatého. A nyní tě tatáž matka přijímá z rukou lidí. Maria, vztahuješ ruce vstříc Synu a tiskneš jej k svému mateřskému srdci. Tím ses stala milostným obrazem lidstva vů¬bec. Muži vedou války a pokládají pak usmr¬cená a zubožená těla vojáků, synů a bratrů na klín matkám a sestrám. „Raněné rač vyhojit“, tak zní prosba lidí k Duchu svatému, kterou on skrze tebe plní.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, tvůj Syn zemřel na kříži osamocen. Ale nezemřel zcela sám: Byla u něho Maria. A v její přítomnosti se modlil dále: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!“ (Lk 23,46), a svěřil své matce své¬ho učedníka. Je dobré, Otče, že jsi svou milost postavil také pod zákon mateřství. Kdo k tobě, k Otci, nenajde cestu hned, ten možná dokáže najít tvou otcovskou lásku skrze tvář matky.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, podle Otcovy vůle jsi způsobil, že Syn se pod Mariiným srdcem stal člověkem. Po devět měsíců se nechal pod srdcem své mat¬ky nosit tam, kam jsi vedl Mariinu vůli. Teď je opět vložen do náruče své matky. A církev jej nyní bude opět v eucharistii nosit k těm, kterým jej podle tvé vůle chce rozdílet.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
14. ZASTAVENÍ
Ježíš je položen do hrobu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši Kriste, na kříži jsi zemřel lidskou smrtí. Proto kráčíš i teď poslední lidskou cestou na této zemi, když se necháváš nést ke hrobu. Necháváš se odnést tam, kam my lidé ukládá¬me své mrtvé – do krypt, do hrobek, do země. Hrob je konečnou stanicí lidského života. Tam jsi nyní došel. Smrtí všechno končí, odtud se ještě nikdo nevrátil.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Nebeský Otče, my říkáme: „Proti smrti není léku.“ Zdá se, že u tvého Syna to nebylo jiné. Je mrtev. Teď jsme bez Boha. Ale dnes víme, že po čtrnáctém zastavení křížové cesty následují Velikonoce. Mrtvý Kristus vsta¬ne živ. Někdo se tedy přece jen z onoho světa vrátil. Od té doby smr¬tí všechno nekončí, ale teprve správně pokra¬čuje.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Duchu svatý, ty nás přivtěluješ ke své církvi, a tím k tělu ukřižovaného Božího Syna, tak¬že i my s ním velikonočně žijeme a umíráme – a to znamená, že s ním budeme moci také vstát z mrtvých.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
ZÁVĚR
Ježíš je souzen
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti,
neboť svým svatým křížem jsi vykoupil svět.
Boží Syn
Pane Ježíši, Boží Synu, na tváři tě stále ještě pálí polibek zrady. Intimní znamení lásky, přátelství a důvěry mezi lidmi bylo jedním z tvých učedníků zneužito, stalo se gestem zrady. Pane, co asi můžeš čekat od pohanského soudce, když tě už přítel zradil znamením lásky? Má pravda před tímto soud¬cem ještě šanci? On se tě zeptá: „Co je to prav¬da?“ a nepozná, že ty jsi zosobněná Pravda. Tak stojíš před tímto soudcem se vzne¬šeností mlčení. Věčný, svatý, nesmrtelný Bůh před časným, hříšným, smrtelným člověkem.
(Chvíle ticha)
Nebeský Otec
Věčný Otče, na co myslíš v této hodině, kdy tvůj Syn stojí před Pilátem? Bylo správné povolat k exis¬tenci člověka, který se dokázal tak radikálně odpoutat od svého původu, že tvor se stává soudcem Stvořitele, učedník zrádcem Mistra, člověk pánem nad Bohem? Ale Ty jsi zcela vědo¬mě povolal člověka k existenci právě takto, po¬něvadž jsi již tenkrát věděl, že tvůj Syn jej přivede nazpět, když se jako věčná Pravda postaví před lidského soudce, Pontského Piláta.
(Chvíle ticha)
Duch svatý
Pane, klaníme se ti před Pilátem. Ty jsi naplněn Duchem svatým, který je láska. Duchu svatý, ty činíš, že Ježíš je zranitelný. Kvůli lidem jej vydáváš do lidské moci. Protože „láska nehledá svůj prospěch“. Jak hlu¬boce se musíš sklonit, abys našel člověka! My se klaníme této tvé lásce, která si nás lidí cení tak vysoko, že je schopna tohoto „kroku k smrti“. Musím se více snažit, abych alespoň trochu odpověděl na skutek tvé vykupitelské lásky.
(Chvíle ticha)
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi.
 |
 |
 |