ÚVOD
Kristus:
Těchto 14 zastavení, kterými teď chceš projít, nebudeš se ubírat sám. Já kráčím s tebou. Přestože ty jsi ty a já jsem já, přece jsme skutečně jedno – jeden Kristus. A proto: Má křížová cesta před dvěma tisíci roky a tvá cesta nyní jsou také jedno. Ale všimni si tohoto rozdílu! Můj život nebyl úplný, dokud jsem ho nedovršil svou smrtí. Tvých 14 zastavení bude naplněno až tehdy, když je korunuješ svým životem.
1. ZASTAVENÍ
Ježíš je odsouzen
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
V Pilátových rukou, mé druhé já, vidím vůli svého Otce. Ačkoliv Pilát je nespravedlivý, je zákonitým guvernérem a má nade mnou moc. A tak Syn Boží poslouchá lidského syna. Jestliže Já se mám podřídit Pilátovu rozhodnutí, protože je to vůle mého Otce, mohl bys odepřít poslušnost těm, které jsem nad tebou ustanovil?
Člověk
Můj Ježíši, můj Pane, poslušnost Tě stála tvůj život. A pro mne je tak těžké, se třeba jen sklonit a poslechnout tvou vůli.
Prosba
Odstraň slepotu z mých očí, abych směl vidět, že jsi to Ty, koho poslouchám ve všech, kdo mi poroučí. Pane, jsi to Ty.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
2. ZASTAVENÍ
Ježíš bere svůj kříž
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Tento kříž, tento kmen stromu je to, co můj Otec pro mne vyvolil. Kříže, které musíš snášet, jsou většinou produkty tvého denního života. A přece můj Otec je vybral pro tebe. Přijmi je z jeho rukou! Vzmuž se mé druhé já, nedopustím, aby tvé břemeno vzrostlo a bylo jen o trochu těžší než tvé síly.
Člověk
Můj Pane Ježíši, beru svůj denní kříž. Vítám jednotvárnost, která často poznamenává můj den, nepohodlí všeho druhu, letní vedro, zimní chlad, mé zklamání, napětí, odstrčení, úzkost.
Prosba
Připomínej mi často, že když nesu svůj kříž, nesu tvůj s Tebou. A třebaže nesu jen třísku z tvého kříže, Ty neseš za to celý můj kříž, kromě té třísky.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
3. ZASTAVENÍ
Ježíš padá
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Bůh, který učinil vesmír a udržuje ho v existenci jen svou vůlí, stal se člověkem a to člověkem příliš slabým, než aby mohl unést těžký kmen kříže. Jak lidský je ve své slabosti Syn člověka. Můj Otec to tak chtěl. Jinak bych nemohl být tvým vzorem. Jestli chceš být mé druhé já, tedy také musíš přijmout bez nářku svou lidskou křehkost.
Člověk
Pane Ježíši, jak bych se mohl zdráhat? Ochotně přijímám svou slabost, podrážděnost i nálady, bolest hlavy i únavu, všechny nedostatky těla, mysli i duše.
Prosba
Uděl mi, Pane, ať jsem spokojen se svými ztrátami a protože tyto obtíže mé přirozenosti jsou pro mě projevem tvé vůle, snesu je rád. Ale dej mi sílu zápasit jako Ty!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
4. ZASTAVENÍ
Ježíš potkává svou Matku
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Má matka mě vidí zbičovaného, vidí, jak mě kopají a ženou jako zvíře, počítá všechny mé rány. Ale přesto, že její duše pláče v agonii, žádný protest ani stížnost neunikne z jejích rtů. Dokonce jí ani nevstoupí na mysl. Podílí se na mém mučednictví. A já se podílím na jejím. Neukrýváme navzájem svou bolest a své utrpení. Protože toto je vůle mého Otce.
Člověk
Můj Pane Ježíši, vím, co mi chceš říci. Pozorovat bolest těch, které milujeme je těžší než snášet svou vlastní. Nesu-li svůj kříž za Tebou, musím také stát a sledovat utrpení svých drahých. Bolest srdce, nemoci i zármutek těch, které miluji.
Prosba
Pane, pomoz mi připustit si, že oni také vidí mé utrpení. A přece věřím, že všem, kdo Tě milují, všechno se obrátí k dobrému. Musí se tak stát.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
5. ZASTAVENÍ
Šimon pomáhá Ježíši
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Mé síly jsou u konce, už nemohu sám unést kříž. A tak vojáci nutí Šimona, aby mi pomohl. Ten Šimon – to jsi ty, mé druhé já. Dej mi svou sílu! Pokaždé, když sejmeš jakékoliv břemeno z ramen toho druhého, je to totéž, jako bys vlastníma rukama snímal hroznou tíži, která mě drtí.
Člověk
Pane, dej, ať to uskutečním. Protože kdykoliv utřu nádobí, zdvihnu nějakou věc ze země, pomohu dítěti v jeho malém úkolu nebo dám nějakou radu a pomoc v továrně nebo obchodě, pokaždé, když nasytím hladového, obléknu nuzného, vyučuji nevědomého, podám svou ruku jakýmkoliv způsobem, nezáleží na tom komu, mohu se stát Šimonem.
Prosba
Pane, pomoz mi vidět, že laskavost, kterou prokážu svým bližním, prokazuji opravdu Tobě.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
6. ZASTAVENÍ
Veronika pomáhá Ježíši
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Máš dost statečnosti, mé druhé já, abys utřel mou zkrvavenou tvář? Ptáš se, kde je moje tvář? Doma, v rodině, když se oči plní slzami, v práci, když stoupá napětí, na hřišti, ve vykřičených čtvrtích města, v soudních síních, v nemocnicích, ve vězeních, kdekoliv existuje utrpení, tam je moje tvář. A tam na tebe čekám! Abys mi utřel krev a slzy.
Člověk
Pane, co žádáš, je těžké. To vyžaduje odvahu a sebeobětování, a já jsem slabý.
Prosba
Prosím, dej mi sílu. Nedopusť, abych utekl, protože mám strach. Pane, žij ve mně, a jednej ve mně a miluj mě! A nejen ve mně samotném, ve všech lidech, abychom uměli odhalit tvou tvář. Ne už zkrvácenou, ale tvou oslavenou tvář zde na zemi.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
7. ZASTAVENÍ
Ježíš opět padá
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Toto sedmé zastavení, mé druhé já, je zkouškou pro tvou vůli. Z tohoto pádu se nauč vytrvat v konání dobra. Přijde čas, kdy se ti bude zdát, že všechna tvoje snaha zklamala. A ty se budeš domnívat, že dál už nemůžeš – pak se vrať ke mně. A když jsi břemenem obtížen, přijď a já ti zase dám klid. Důvěřuj mi a pokračuj v cestě.
Člověk
Dej mi svou odvahu, Pane! Když na mne těžce dolehne zklamání, nezdar a jsem opuštěn, podej mi svou ruku a pozdvihni mne.
Prosba
Pane, ať nikdy nepřestávám být vytrvalý v konání dobra. Ale pomoz mi, Pane. Sám nemohu nic. S Tebou mohu všechno, co žádáš. A já chci!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
8. ZASTAVENÍ
Kristus těší ženy
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Jak často jsem toužil shromáždit děti Jeruzaléma a přivést je k sobě! Ale ony odmítly. Ale teď tyto ženy pláčí nade mnou. A mé srdce se rmoutí nad nimi, truchlím nad jejich budoucím utrpením. Těším ty, kdo se snaží potěšit mne. Mé druhé já, jak ty umíš být něžný, laskavý?
Člověk
Můj Ježíši, tvůj soucit ve tvém utrpení přesahuje míru. Až budu chtít být nevrlý k těm, kdo mne zraňují svým posměchem, kdo mi nerozumějí, kdo mi brání v mých snahách svou neochotou, kdo se mi vtírají do mého soukromí, Pane, vyučuj mě, pomoz mi učit se od Tebe!
Prosba
Pomoz mi vložit si uzdu do úst. Kéž se laskavost stane mým pláštěm! Pane, učiň mě laskavým, jako jsi Ty!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
9. ZASTAVENÍ
Třetí pád
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Zcela bez síly ležím zhroucen na dlažbě. Mé tělo se nemůže ani pohnout. Ani kopání, ani rány ho nemohou zvednout. A přece má vůle zůstává mou! A stejně i tvá! Věz toto, mé druhé já: Tvé tělo může být zlomeno, ale žádné násilí na zemi, ani násilí pekla, nemůže ti odejmout tvou vůli! Tvá vůle je tvá.
Člověk
Můj Pane! Vidím, že jsi klesl, ale po chvilce znovu vstáváš a potácíš se dál. Totéž mohu i já. Protože má vůle je zcela má. I když všechna má síla vyprchá a vina a výčitky svědomí tlačí mne k zemi a zdá se mi, že mě rozdrtí, chraň mě před hříchem Jidášovým, zachraň mne před zoufalstvím!
Prosba
Pane, nedopusť, abych si někdy myslel, že kterýkoliv můj hřích je větší, než tvá láska. Nezáleží na tom, jaká je má minulost, mohu začít znova!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
10. ZASTAVENÍ
Ježíš je obnažen
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Pohleď, mé druhé já, na nejchudšího Krále, který kdy žil! Před svými tvory stojím obnažen. Ani kříž – mé smrtelné lůžko, ani ten není můj vlastní. A přece: kdo byl kdy tak bohatší? I když nevlastním nic, mám přece všechno. Nestarej se úzkostlivě o svůj pokrm, o svůj oděv, o svůj život!
Člověk
Můj Pane, odpusť, nabízím ti své vše! Cokoliv vlastním, ano, ještě více, sebe sama.
Prosba
Pane, vzdal ode mne touhu po slávě, postavení, bohatství. Vzdal ode mne každou známku závisti, když můj bližní má víc než já. Vysvoboď mě od nepravosti pýchy, od touhy po sebevyvyšování. A veď mne cestou pokory. Až když budu chudý v duchu, mohu být bohatý v Tobě!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
11. ZASTAVENÍ
Ježíš je ukřižován
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Dovedeš si představit, co je to křižování? Moji katané natáhli mé paže, přitlačili mou ruku ke dřevu, hřeb probodává mou dlaň. Potom těžkým kladivem hřeb zaráží do kříže. A bolest šlehá jako výbuch ohně k mému mozku. Pak zvedají druhou paži a prudká bolest se opakuje. Pak natahují nohy tak, aby chodidla ležela těsně na dřevě, a také je pevně přibíjejí.
Člověk
Můj Bože, dívám se na Tebe a uvažuji: Má moje duše opravdu takovou cenu? Co ti za to mohu dát? Teď a zde přijímám pro celý svůj život jakoukoliv nemoc, trýzeň, úzkost, které přijdou, tisknu své rty na každý kříž.
Prosba
Pane, ať je požehnaný kříž, který mě činí s Tebou spoluvykupitelem svých bližních.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
12. ZASTAVENÍ
Ježíš umírá
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Kříž se teď stává kazatelnou: „Odpusť jim, Otče“… „Budeš se mnou v ráji“… „Zde je tvá Matka, zde tvůj syn“… „Žízním“…“Je dokonáno“… Abych to mohl říci, musel jsem se zvednout na svých zápěstích a chodidlech a každý pohyb vrhá mě do nové vlny smrtelného zápasu. A pak, když už jsem všechno vytrpěl a vyčerpal svou lidskou přirozenost, nechal jsem svůj pozemský život zhasnout.
Člověk
Můj Ježíši, můj Bože, co na to mohu říci nebo učinit? Obětuji Ti svou smrt s veškerou její bolestí a přijímám už teď čas i způsob smrti, který mi chystáš. Nechtěl bych sám ani o jediný okamžik prodloužit dny svého života. Obětuji Ti svou smrt za své vlastní hříchy i za hříchy mých bližních.
Prosba
Můj Bože! Pomoz mi dobře se připravit na setkání s Tebou v okamžiku mé smrti. A přijmi všechny mé oběti spojené s umíráním.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
13. ZASTAVENÍ
Ježíš sňat z kříže
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Oběť je skončena. Ano, každá mše je dokonána. Ale ne mše mojí Matky. Ani ne tvá, mé druhé já. Má Matka musí ještě držet v náručí bezduché tělo Syna, kterého zrodila. Ty se také musíš rozloučit s těmi, které miluješ a přijde na tebe zármutek. Ve svých ztrátách mysli na toto: množství duší bude zachráněno Mariinou účastí na mé Kalvárii. I tvůj zármutek se může stát cenou za duše.
Člověk
Pane, přicházejí rozloučení, která musím přijmout. Když přátelé odejdou, když děti opustí domov. A nejvíce ze všeho, když mě opustí moji drazí.
Prosba
Pane, když zavoláš k sobě mé milované, potom mi dej milost říci: Když se Ti, Pane, tak zalíbilo, vzít je domů, klaním se Tvé nejsvětější vůli a kdybych je jediným slovem mohl vzkřísit k životu oproti tvé vůli, nevyslovil bych ho.“ Uděl jim věčnou radost!
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
14. ZASTAVENÍ
Ježíš je pohřben
Křesťanská duše, k Pánu se dívej
o jeho lásce, živě rozjímej
Kristus
Takto končí můj pozemský život. Ale teď jiný život začíná pro Marii i pro Magdalenu, pro Petra i pro Jana i pro tebe. Jako člověk jsem své dílo dokončil. Mé dílo v církvi a skrze církev musí teď začít. Čekám na tebe, mé druhé já, den po dni, od této chvíle buď mým apoštolem obětí. Světcem.
Člověk
Můj Pane Ježíši, chci být tvým služebníkem, ale Ty víš, že můj duch je ochoten, ale tělo je slabé.
Prosba
Dej ať vyučování, které jsi nemohl udělit, uskutečním já. Bolest, kterou Ty jsi nemohl snášet, snesu já. Díla lásky, která jsi nemohl Ty vykonat za svého krátkého života na zemi, ať vykonám já skrze Tebe! Ale já nejsem nic, Pane! Pomoz mi.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu
ZÁVĚR
Kristus:
Na počátku jsem Ti říkal, mé druhé já: Můj život nebyl úplný, dokud jsem ho nedovršil svou smrtí. Tvá cesta bude dokonána, až když ji dovršíš svým životem. Přijmi každý okamžik, jak k tobě přichází, s vírou a důvěrou, že na všem, co se stane, spočívá má ruka. Prosté fiat – to je všechno, co je třeba, povzdech, který jde ze srdce: „Chci to, Pane!“ Následuj mě na vzdálených místech. Jsem těsně vedle tebe. Tvůj pracovní stůl, úřad, kuchyně, to jsou mé oltáře, kde obětuješ lásku. A tam jsem já s tebou. Teď jdi! Vezmi svůj kříž a životem naplň svou cestu!
 |
 |
 |