1. ZASTAVENÍ
Ježíš je odsouzen k smrti
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Velekněží však poštvali lid, ať jim raději propustí Barabáše. Pilát se jich znovu zeptal: ‚Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?’ Oni začali křičet: ‚Ukřižuj hol’ Pilát jim namítl: ‚Ale co udělal špatného?‘ Oni však křičeli ještě víc: ‘Ukřižuj ho!‘ Pilát chtěl lidu vyhovět, proto jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.“ (Mk 15, 11-15).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, uvědomuješ si, co děláš? Vidím tě uprostřed davu, jak s ostatními křičíš: „Barabáše!“ Co se to s tebou stalo? Ještě ti pořád nestačí všechna láska, kterou na tebe můj syn Ježíš vylil? Proč ho stále zrazuješ svými hříchy? Jako Jidáš ho prodáváš za peníze. Jako Petr ho odmítáš ze strachu. Jako Pilát ho odsuzuješ kvůli lidským ohledům. A jednohlasně s davem ho zamítáš. Odmítnutím Ježíše odmítáš mne a zasazuješ tím další meč do mého srdce. Neboj se však. Přijď ke mně, své Matce, a já ti pomohu navrátit se k Ježíši.
Modlitba:
Ježíši, klečím teď tady před tebou a stydím se za sebe. Zároveň jsem ale plný naděje. Tolikrát jsem tě odsoudil svým chováním, svými hříchy. Když se však dívám na tebe, odmítnutého davem, vnímám tvůj pohled, kterým mne vyzýváš: „Vstaň, můj synu, vstaň, má dcero, a navrať se zpátky do svého otcovského domu.“ Děkuji ti, můj Pane.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Vedle kříže Matka stála,
hořké slzy prolévala,
neboť na něm visel Syn.
Její duši zarmoucenou,
nářku plnou, utrápenou,
pronikl meč bolesti.
2. ZASTAVENÍ
Ježíš bere na sebe kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován. Vzali tedy Ježíše. On sám si nesl kříž a šel na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota.“ (Jan 19, 16-17).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, vidím i tebe, jak neseš svůj kříž. Často ovšem pozoruji, jak ho vlečeš jiným směrem než za Ježíšem. Podívej se na něj: prosil svého Otce, aby od něj kříž odňal, pokud je to možné. Ale potom se svěřil do Otcových rukou. A kříž nesl bez jakékoliv známky beznaděje, ochotně, s vědomím, že plní vůli svého Otce. Mé dítě, dovol mi, abych ti pomohla nést tvůj kříž za Ježíšem. Tak bude pro tebe lehčí. Jako Matka ho mohu nést s tebou: kříž tvé nemoci, kříž tvých rodinných problémů, kříž tvých dluhů, kříž tvé finanční situace. Společně to dokážeme. Záleží jen na tom, neseme-li kříž za Ježíšem.
Modlitba:
Pane Ježíši, často propadám panice před každým, třeba jen nepatrným křížem, který se přede mnou ukáže. Když se však podívám na tebe, uvědomím si, že právě kříž mě posiluje. Daruj mi, Pane, vyrovnanost, pokoj a vytrvalost při nesení kříže spolu s tebou. Nedej, abych se lekal utrpení, ale přijímal ho jako součást Otcovy vůle. A tebe, Panno Maria, prosím, stůj při mně v čase utrpení. S tebou, která jsi mi vždy nablízku, se nemám čeho bát. Děkuji ti.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Ó, jak smutná, otřesená,
byla ona požehnaná
Matka Syna Božího.
3. ZASTAVENÍ
Ježíš poprvé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Všichni jsme bloudili jak ovce. Každý šel svou vlastní cestou. Hospodin na něho uvalil vinu nás všech. Byl týrán, ale podrobil se a neotevřel svá ústa; jako beránek vedený na porážku a jak ovce, která mlčí před střihači, neotevřel svá ústa. Odstraněn byl soužením a nespravedlivým soudem. Kdo se stará o jeho právo? Vyrván byl ze země živých, pro zločin svého lidu byl ubit k smrti. (Iz 53, 6-8).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, podívej se na Ježíše, svého Vykupitele, jak leží na zemi. Ztratil tolik krve při bičování a pak mu ještě nasadili trnovou korunu, což ho oslabilo natolik, že sotva mohl jít. A přesto musel nést těžké břemeno kříže. Co ho však skutečně tíží na ramenou, jsou tvé hříchy. Kvůli nim tolik trpí on i já, tvá Matka. Uvědomuji si, že jsi slabý, křehký a máš svá omezení. Právě proto vzal Ježíš na sebe tvé hříchy, aby tě z nich vykoupil. Můj Syn nehledí teď na tebe z prachu země, aby tě zahanbil, ale aby ti pomohl rozhodnout se dál už nehřešit. Pomozme mu společně, já, Maria, s tebou, aby mohl znovu vstát.
Modlitba:
Můj Pane, poznávám, že břímě mých hříchů na tvých ramenou je těžší než kříž, který jsi nesl po cestě na Kalvárii. Ano, je to tíže mých hříchů, kvůli kterým padáš, vyčerpaný a bezmocný. Můj hřích mě často sráží k zemi. Často… Ztrácím tím odvahu a mnohdy nemám sílu jít dál. Ale ty Panno Maria, stojíš po mém boku a povzbuzuješ mě, abych šel dál. Pomoz mi, abych se kvůli svým hříchům nestal sám příčinou Ježíšova dalšího pádu. Dávám ti, Ježíši, své hříchy, abys je zničil.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Co cítila, jak trpěla
svatá Matka, když viděla
rány Syna slavného.
4. ZASTAVENÍ
Ježíš potkává svou matku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„K čemu tě mám přirovnat, k čemu připodobnit, jeruzalémská dcero, kdo ti přispěje, aby tě potěšil, panno, siónská dcero? Jak moře veliká je tvá pohroma, kdo tě má zhojit?“ (Pláč 2, 13).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, nikdo si nedokáže představit mé utrpení snoubící se s radostí ve chvíli, kdy se mé oči setkaly s Ježíšovými a kdy jsme se mohli na několik málo vteřin spolu obejmout. Pořád ještě slyším znít Ježíšova slova ve svých uších: „Mami, neplač; já tvořím všechny věci nové.“ Nikdo nemohl porozumět významu těch slov; vždyť se zdálo, že vše spěje ke konci. Jenom já, jeho Matka, jsem je v tu chvíli mohla pochopit. Dnes tě objímám stejně, jako jsem tehdy objala svého syna Ježíše. Objímám tě se vším tvým utrpením, se všemi tvými hříchy, s tvou veškerou křehkostí a bídou. A tobě také říkám: „Neboj se. Společně učiníme všechno nové.“
Modlitba:
Má Matko, královno mého srdce, tys byla přemožena zármutkem, když jsi šla s Ježíšem cestou na Kalvárii. Pomáhej mi, abych se nenechal srážet pod kříž svého utrpení. Pomoz mi uvědomit si, že žádný kříž, který nesu, neznamená mé konečné zničení, ale naopak je prostředkem k definitivnímu vítězství. Sám to nemohu zvládnout. S tvou pomocí však, Panno Maria, spojím svůj kříž s vítězným křížem tvého Syna.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Kde je člověk, jenž zadrží
pláč, když vidí Matku Boží
v takovém ponížení?
Kdo nechápe její smutek,
necítí, co Matka Krista
trpí spolu se Synem?
5. ZASTAVENÍ
Šimon z Kyrény pomáhá Ježíši nést kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Když ho odváděli, zadrželi jistého Šimona z Kyrény, který právě přicházel z pole, a vložili na něj kříž, aby ho nesl za Ježíšem“ (Lk 23,26).
Maria k nám mluví:
Jak vidíš, mé dítě, Ježíš a člověk spolu nesou kříž. Šimon z Kyrény byl donucen, aby ho nesl. Tebe ale Ježíš nenutí. Nenutil ani apoštoly, aby ho následovali až na Kalvárii. Později se sami svobodně rozhodli a zemřeli pro něj. A dnes tě já, Matka Ježíšova i tvá, snažně prosím: pomoz mu nést kříž. Nevidíš, že trpí kvůli nesčetným válkám na naší planetě, kvůli tolika nevinným dětem zabitým při potratu, kvůli množství politických vězňů umučených v koncentračních táborech, kvůli bezpočtu lidí umírajících hladem, v chudobě…? Toto je kříž, který Ježíš nese dnes. Pomůžeš mu ho nést?
Modlitba:
Tady jsem, Ježíši. Co mohu udělat, abych ti pomohl nést kříž? Jsem jen kapkou v oceánu. Jsem jen špetkou soli. Ale pro to málo, co mohu vykonat, jsem připraven. Již nemohu říci: „To není má věc.“ Všichni jsme tví synové a dcery. Všichni jsou mí bratři a sestry. Tady jsem, můj Pane. Řekni mi, co ode mne žádáš?
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Hle, pro hříchy lidstva všeho
vidí v mukách Syna svého,
jak je krůtě bičován.
Vidí svoje drahé dítě
v umírání opuštěné,
když vydechne naposled.
6. ZASTAVENÍ
Veronika utírá Ježíši tvář
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Jak mnozí budou nad ním žasnout! Neboť jeho podoba byla nelidsky zohavena, vzhledem se nepodobá člověku. Vyrašil před ním jako výhonek, jako kořen z vyprahlé země. Neměl podobu ani krásu, aby upoutal náš pohled; neměl vzhled, abychom po něm zatoužili. Opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti, znalý utrpení jako ten, před nímž si lidé zakrývají tvář, potupený, od nás nevážený“ (Iz 52, 12; 53, 2-3).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, Ježíšovu tvář znetvořily rány a krev. Než se vydal po cestě na Kalvárii, byla jeho tvář krásná. Veronika se vmísila do davu a protlačila se až k Ježíšovi, aby mu rouškou utřela tvář. A Ježíš ji do té roušky otiskl, aby tím projevil svou vděčnost za její odvahu a lásku. A dnes se Ježíš snaží utřít tvou tvář. Ve křtu získala tvoje tvář krásu, ale postupem času ti ji znetvořil hřích. A teď tě já, tvá Matka, vedu k Ježíši, který chce očistit tvou tvář, tvou duši, tvůj život a přivést jej zpět do té krásy, v jaké byl stvořen.
Modlitba:
Pane Ježíši, často jsem viděl, jak tě lidé nenávidí a rouhají se vůči tobě. A já jenom stál opodál… a přihlížel. Jindy jsem poslouchal lidi, kteří mluvili proti hodnotám, jimž jsi nás učil. A já jen stál opodál… a přihlížel. Nejednou jsem se ocitl ve společnosti těch, kteří zesměšňovali církev. A já stál opodál… a přihlížel. Nikdy jsem neměl takovou odvahu, s jakou Veronika přispěchala k zástupu, protlačila se jím a utřela tvou tvář. Maria, Matko Boží a Matko má, pomoz mi otevřít se odvaze a statečnosti, které mi chce Duch Svatý dát.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Ejhle Matko, lásky zdroji,
dej mi cítit bolest svoji,
dej mi s tebou prožít žal.
7. ZASTAVENÍ
Ježíš podruhé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí a přitom strojí úklady. Přestaň se hněvat a zanech zlosti, nepohoršuj se, to vede jen k zlému. Neboť zločinci budou vyhlazeni, kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi“ (Žl 37, 7-9).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, jak vidíš, Ježíše opět srazila k zemi tíha kříže. Tolikrát už upadl. Jak vyčerpávající bylo nést tak těžký kříž. A přesto se pokusil obnovit v sobě trochu síly a pokračovat dál, až do konce. Přes všechna upřímná odhodlání často upadneš. Spolu se svátým Pavlem můžeš říci: „Vždyť nekonám dobro, které chci, nýbrž dělám zlo, které nechci.“ Člověk velmi snadno ztratí odvahu, když padá do stejného hříchu. Nejednou jsem tě viděla, mé dítě, jak po pádu ležíš bez posledního zbytku síly, která by ti pomohla vstát a pokračovat v cestě. Podívej se na Ježíše. On vstal a pokračoval až do konce. Podej mi svou ruku a nech si ode mne pomoci vstát.
Modlitba:
Pane Ježíši, pod břemenem svých hříchů mnohokrát ztrácím odvahu. Uvědomuji si svou slabost, křehkost i svá omezení. Velmi snadno mě ovládne strach a začnu se dívat zpátky. Ztratím vytrvalost. Zpanikařím před svými omezeními. Maria, potřebuji tvou pomoc. Vždyť i Ježíš se jistě na tebe často podíval, když klesal pod křížem, a tvůj pohled mu dodal novou sílu a on tak dospěl k cíli. Zůstaň při mně, Maria. Ty mě podpíráš a posiluješ, aby mě žádné těžkosti a problémy, které musím snášet, nezastavily na cestě za Ježíšem.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Dej, ať srdce moje hoří
láskou ke Kristu a k Bohu,
abych se mu podobal.
Svatá Matko, rány svého
Syna ukřižovaného
pevně vbij do srdce mého.
8. ZASTAVENÍ
Ježíš těší jeruzalémské ženy
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Za ním šel velký zástup lidu, i ženy, které nad ním naříkaly a plakaly. Ježíš se k nim obrátil a řekl: ‚Jeruzalémské dcery, neplačte nade mnou! Spíše nad sebou plačte a nad svými dětmi; přijdou totiž dny, kdy se bude říkat: Blahoslavené neplodné, životy, které nerodily, a prsy, které nekojily!’“ (Lk 23, 27-29).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, tolik se rozčiluješ nad počtem hříchů, které spáchali Ježíšovi přátelé. Pláčeš nad hříchy kněží a osob zasvěcených Bohu, kteří nezůstali věrni svému svátému povolání. Pláčeš nad miliony potratů, nad velikým množstvím rozpadlých rodin. Pláčeš nad každou ranou, zasazenou Ježíši těmi, které vykoupil. Jako tvá Matka tě dnes prosím, abys upřímně pohlédl na sebe, na svou nevěrnost, své hříchy a svou lhostejnost. Nenech si vzít odvahu. Ježíš nechce smrt hříšníka, ale touží po jeho obrácení a jeho životě. I kdyby tvé hříchy byly rudé jak šarlat, jeho mocí zbělají jako sníh. Děkuji ti, Maria, že mě přivádíš k Ježíši.
Modlitba:
Pane Ježíši, je velmi snadné vidět třísky v očích jiných lidí a přitom si ani nepovšimnout trámu ve svém oku. Je jednoduché odsoudit hříchy druhých a své hříchy si omlouvat. Je pohodlné se utápět ve svém utrpení, ale své závazky bezstarostně přehlížet. Nyní mě, Pane Ježíši, vyzýváš, abych se na sebe poctivě podíval a změnil se. Nedovol mi, abych tě opět urazil. Daruj mi schopnost stále tě milovat a potom se mnou zacházej, jak si přeješ.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Tvého Syna zraněného,
i pro mě umučeného
rány se mnou rozděluj.
Dej mi s tebou zaplakat,
s Ukřižovaným bolest znát,
dokud tady budu žít.
9. ZASTAVENÍ
Ježíš potřetí padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný“ (Jan 12, 24-25).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, Zlý dělá všechno, co může, aby přivodil tvůj pád a tvá ústa naplnil prachem země. A nejednou mu sám dovoluješ, aby tě podvodně přemohl. Pokouší se zničit tě za každou cenu. Když Ježíš potřetí upadl pod tíhou kříže a vlekl se po zemi, všichni si již mysleli, že to nezvládne. Všichni čekali, že už zůstane na zemi. Ale s posledním zbytkem síly, která v něm stále byla, vstal. Mé dítě, když se cítíš slabě, přemáhají tě vášně a chybí ti duchovní síla, přijmi Ježíše v eucharistii, protože tam najdeš sílu, kterou potřebuješ. Podej mi svou ruku, mé dítě. Já jsem tvá Matka. Dovol mi, abych tě vedla k Ježíši. S ním a s mou podporou budeš schopen vstát a pokračovat ve své cestě.
Modlitba:
Pane Ježíši, často mě opouští odvaha. Mám dobrou vůli, ale tělo je příliš slabé. Mé myšlenky bývají nečisté a mé skutky jsou tak často zlé. Úmysly, které mám, nejsou vždy upřímné, opravdové. Přemáhá mě sobectví, chamtivost, zloba, ztrácím nad sebou kontrolu. Ďábel se mi často směje, protože se mu neustále daří mě lstivě obelhávat. Dnes však chci znovu vstát. Tvé časté pády po cestě na Kalvárii mi dodávají sílu si říci: „Pokračuj! Jdi dál!“ Vím, že jsi se mnou. A také vím, žes mi dal Marii, abych nezůstával poražen.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Vedle kříže s tebou stát,
k tvému nářku se přidat,
po tom toužím nejvíce.
10. ZASTAVENÍ
Ježíš je svlečen z šatů
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho svrchní šaty a rozdělili je na čtyři části, každému vojákovi jednu; vzali i suknici. Suknice byla nesešívaná, v jednom kuse setkaná odshora až dolů. Řekli si tedy: ‚Netrhejme ji, ale losujme o ni, komu připadne.’ Tak se měl splnit výrok Písma: ‚Rozdělili si mé šaty a o můj oděv losovali.’ Právě tak to vojáci udělali.“
Maria k nám mluví:
Mé dítě, jak hrubě byl ponížen Ježíš i já, jeho Matka, když visel na kříži nahý, svlečen ze všech šatů. Vojáci ho svlékli násilím. Kusy oblečení měl přichyceny k tělu rozervanému do masa a vojáci šaty servali tak drsně, že kůži vzali spolu s látkou. Proč celé toto utrpení? On chtěl podstoupit všechnu bolest a zahanbení, aby vykoupil mnohé nečisté skutky lidí: cizoložství, smilstvo, perverzní sex, hřích pornografie a další. A na kříži vykoupil i tvou nečistotu. Tímto utrpením ti chce připomenout, že tvé tělo je chrámem Ducha Svatého. Udržuj ho čisté a neposkvrněné.
Modlitba:
Milovaný Ježíši, cítím se před tebou zahanbeně. Ty jsi tak čistý, bez poskvrny hříchu. Tolikrát se přistihuji, že dělám to, co nesnáším. Mé myšlenky, má mysl, mé oči, uši, řeč, mé skutky nejsou vždy čisté. Často jsem vedl nezdravý sexuální život. Navzdory všem svým nejlepším úmyslům zjišťuji, že tyto věci nemám pod kontrolou. Odpusť mi, Ježíši, a vykup mou sexualitu a můj sexuální život.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Panno panen přeslavná,
buď mi vždy nakloněna,
nech mě s tebou naříkat.
11. ZASTAVENÍ
Ježíš je přibit na kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Když došli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jeho i ty zločince, jednoho po pravici a druhého po levici. Ježíš řekl: ‘Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.’ Jeho šaty si rozdělili losem“ (Lk 23, 33-34).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, Ježíš je povalen na kříž. Rozepjal ruce a pro tvou spásu nabídl svému věčnému Otci oběť svého života. Ti, kdo Ježíše mučili, ho přibili na kříž. Kdo ho však skutečně přibil? Uvědomil sis někdy, žes to byl ty, který ho na kříž přibil a stále ho na něj přibíjíš? Pokaždé, když jsi mu nevěrný, přidáváš další hřeb do jeho rukou a nohou. A co dělá Ježíš? Rozepíná své paže, aby dosáhl až k tobě. Nevzpíral se vojákům, když ho přibíjeli na kříž. Svými svobodně rozepjatými pažemi ti ukazuje svou lásku, jíž tě miluje. Nech mě, abych tě k němu přivedla jako Matka. Drž se ho a dovol jeho trpícím rukám, aby vymazaly tvůj dluh.
Modlitba:
Pane Ježíši, smiluj se nade mnou. Vždycky jsem plný zloby odsuzoval vojáky, kteří tě přibili na kříž. Ale dnes mi Maria pomáhá si uvědomit, že já jsem tě na kříž mnohokrát přibíjel spolu s nimi. Tvá trpící ruka, ačkoliv je přibita ke kříži, má moc mne zničit, odsoudit. Ty ji však rozepínáš, abys ke mně dosáhl a přivedl mě k sobě blíž. Ježíši, tvá láska ke mně vždy zůstane velkým tajemstvím. o co víc hřeším, o to víc za mnou spěcháš. Dej, ať mohu vždycky zůstat ruku v ruce s tebou.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Dej, ať s tebou smrt Kristovu
znovu na sobě nést mohu,
rány jeho prožívat.
12. ZASTAVENÍ
Ježíš umírá na kříži
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Bylo už asi dvanáct hodin. Tu nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne, protože se zatmělo slunce. Chrámová opona se vpůli roztrhla. Ježíš zvolal mocným hlasem: ‚Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha!‘ A po těch slovech vydechl naposled“ (Lk 23, 44-46).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, Ježíš, přemožen utrpením, se po třech hodinách agónie na kříži poddal váze svého těla, svěsil hlavu a umírá. S bolestí jsem svému Synu pomáhala snášet všechny urážky, výsměch a rouhání lidí, které miloval a pro něž zemřel. Mé dítě, buď se mnou v mém zármutku. Přidej se k Marii Magdalské, Janovi a několika dalším ženám, kteří při mně stojí a těší mne. Největší útěchou mi však bude dívat se na tebe, jak ho následuješ. Prorok Simeon mi prorokoval, že se Ježíš stane kamenem k pádu mnohých, ale pro nezanedbatelný počet jiných bude jejich spásou. Poklekni před ním, mé dítě, a přijmi ho plně do svého života.
Modlitba:
Pane Ježíši, klečím tu před tebou. Tolikrát jsem prošel kolem tebe a jednoduše tě ignoroval tak, jak asi i tenkrát mnozí prošli kolem, když jsi visel na kříži. Ale dnes si, Ježíši, uvědomuji, jak jsem v tvých očích drahý. Jako bys mi říkal: „Pochybuješ snad o mé lásce? Jen se na mě podívej, jak visím na kříži. Udělal jsem to pro tebe. Co bych mohl udělat většího, abych ti dal najevo svou lásku?“ Odpusť mi, Pane, mou lhostejnost a přijmi mou vděčnost za tuto lásku.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Bolest jeho, utrpení,
dej i křížem opojení,
až do krve zraněn být.
13. ZASTAVENÍ
Ježíše snímají z kříže
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Přišel vážený člen velerady Josef z Arimatie, který sám také očekával Boží království, a odvážně šel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo. Pilát se podivil, že by už zemřel. Dal si proto zavolat setníka a ptal se ho, zdali je už mrtev. Když mu to setník potvrdil, daroval Josefovi mrtvé tělo. Ten koupil lněné plátno, sňal tělo, zavinul ho do plátna a uložil do hrobky, která byla vytesaná ve skále, a před vchod do hrobky přivalil kámen“ (Mk 15, 43-46).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, umučené Ježíšovo tělo, plné ran a krve, leží v mém náručí. Matky se v takové situaci raději vyhnou pohledu na své syny nebo dcery. Mně však, Matce bolestné, dva z Ježíšových učedníků, Nikodém a Josef, položili Ježíše do mého náručí. Během těch mučivých chvil jsem neproklínala Židy ani Římany, necítila jsem zášť vůči velekněžím ani farizejům. Naopak, odpustila jsem jim stejně, jako odpustil všem Ježíš na kříži. A modlila jsem se za tebe. Vložila jsem všechnu tvou bídu do jeho ran. Vždyť za tebe zemřel.
Modlitba:
Matko bolestná, držíš Ježíše ve svém náručí a bolest s radostí se v tobě vzájemně prolínají. Prožíváš bolest, protože lidstvo bylo a nadále je k Ježíšovi tak kruté… K Ježíšovi, který bez výjimky miluje každého z nás a za nás všechny zemřel. Prožíváš radost, protože Ježíš dospěl k svému cíli. Jeho tělo, které držíš ve svém náručí, není znakem porážky a neúspěchu, ale právě naopak, je znamením vítězství. Dokonáno jest: vykonal jsem Otcovu vůli až do konce. Maria, přimlouvej se za mne u Ježíše, abych navzdory problémům a těžkostem dokázal pokračovat ve své cestě až k jejímu dovršení.
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Plameny týrán a ohněm
tebou, Panno, ať jsem chráněn
v onen hrozný soudu den.
14. ZASTAVENÍ
Ježíše ukládají do hrobu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Písmo svaté:
„Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli ho s těmi vonnými věcmi do pruhů plátna, jak mají židé ve zvyku pohřbívat. Na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nová hrobka, kde nebyl ještě nikdo pochován. Tam tedy položili Ježíše, protože u židů byl den příprav a hrobka byla blízko“ (Jan 19, 40-42).
Maria k nám mluví:
Mé dítě, Ježíš je pohřben. Následovala jsem učedníky, kteří nesli Ježíšovo tělo k pohřbu. Ve skalním hrobu jsem vše sama přichystala svýma rukama. Mnozí lidé dnes mluví o tom, že Bůh je mrtev. To je strašné. Sami jsou ve tmě, protože nikdy neporozuměli Ježíšovým slovům: „Až budu vyzdvižen na kříž, potáhnu všechny k sobě.“ Velekněží, farizejové, saduceové, Židé i Římani… ti všichni si oddechli, že Ježíš už nežije, že jeho tělo skrývá temnota hrobu. Mé dítě, když se nacházíš ve tmě, v temnotě hrobu, neznepokojuj se tím. Nenarodili jsme se proto, abychom zemřeli, ale umíráme, abychom se narodili.
Modlitba:
Pane Ježíši, tak jako učedníci na cestě do Emauz jsem i já často sklíčený, rozkolísaný, bojím se a ztrácím odvahu. Kde jsi byl, Ježíši, když nacisté vraždili křesťany a židy v koncentračních táborech? Kde jsi byl, Ježíši, když komunisté pronásledovali tvou církev? Kde jsi, Ježíši, když tolik tvých dětí umírá hladem a žízní? Kde jsi, Ježíši, když stále v mnoha zemích zacházejí s ženami jako se zvířaty? Kde jsi? Pořád v temnotě hrobu? Na svých ramenou cítím mateřskou ruku: „Neboj se, mé dítě, Ježíš zemřel, aby vstal z mrtvých.“
Otče náš; Zdrávas, Maria; Sláva Otci…
Hymnus:
Kéž jsem vždy ochráněn křížem,
jak hradbou obklopen Kristem
a podpírán milostí.
Po smrti pak mého těla
dopřej, aby duše směla
vejít v ráje království.
Amen.
ZÁVĚR
Pane Ježíši, splnil jsi své slovo: „Nenechám vás osiřelé.“ Když tě vidím přibitého na kříži, mám pocit zmaru a říkám si: „Je po všem.“ Ale právě křížem všechno začalo. Tvůj kříž nám dal možnost přejít ze smrti do života. To je radostné velikonoční tajemství. Pomoz mi, můj Pane, abych se stal jedním z tvých velikonočních lidí, v jejichž srdci vždy bude znít Aleluja. Pomoz mi svědčit spolu s Marií a se všemi svátými, že svým vzkříšením jsi nám znovu otevřel království radosti.
 |
 |
 |