ÚVOD
Úvodní modlitba
Pán Ježíš řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ Každý z nás od svého početí až doposud prožil mnohé bolestné chvíle, které zanechaly v našem podvědomí nezahojené rány. Můžou být příčinou našich opakovaných svázaností, smutku, psychických těžkostí, komplexů, slabostí a hříchů. Duchu svatý, který pronikáš nejen hlubiny Boží, ale i hlubiny našeho podvědomí, učiň nyní léčení naší paměti. Vzbuď v nás živou víru ve tvou uzdravující moc. Odevzdáváme ti celý svůj život, všechny naše vnitřní rány, o kterých víme, i ty, o kterých víš pouze ty. Sjednoť nás v lásce, abychom prosili nejen za sebe, ale i za ty, kteří z nás to nejvíce potřebují.
1. ZASTAVENÍ
Pána Ježíše odsoudili na smrt
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Nyní si uvědomme, co se to před více než dvěma tisíci roky stalo! Hříšný člověk odsoudil na smrt svého Spasitele, Vtělené Boží Slovo, skrze které a pro které bylo všechno stvořené, tedy i člověk. Byl to nejnespravedlivější soud všech dob. Pán Ježíš se nebránil nespravedlivému obvinění a rozsudek přijímá s tichostí a odevzdaností do Otcovy vůle.
Pane, my jsme ve svém životě často nedokázali přijmout ani spravedlivé napomenutí, natož tak ještě pomlouvání, posuzování, či křivé svědectví proti své osobě. Laskavý Ježíši, v této chvíli ticha ti chceme odevzdat všechna bolestná místa v našem nitru, abys je uzdravil. Dej nám sílu, úplně odpustit. Prosíme tě za ty, kterým jsme my takto ublížili. Uzdrav jejich nitro a dej, aby i oni odpustili nám.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, pomoz nám vyhýbat se těmto hříchům.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
2. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš bere kříž na svoje ramena
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pán Ježíš s láskou bere kříž na svoje ramena. Jak je těžký! Je obtížený našimi hříchy, slabostmi, bolestmi, chorobami. I my jsme nesli ve svém životě mnohé kříže. Některé byly tak těžké! Ztráta milované osoby, těžká choroba, zklamání v lásce… Kolik by se toho dalo vyjmenovat. Nedokázali jsme je všechny přijmout. Zůstaly v nás výčitky vůči lidem a možná i vůči tobě, že jsi je dopustil.
Milosrdný Ježíši, uzdrav v nás všechna nepřijetí našich křížů, všechny výčitky vůči lidem i vůči tobě. V této chvíli modlitby, nám dej sílu, abychom všem odpustili. A prosíme tě i za ty, kterým jsme ublížili, aby i oni odpustili nám.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, pomoz nám přijat všechny naše kříže a obětovat je za spásu svou i našich bližních.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
3. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš poprvé padá pod křížem
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pán Ježíš vyčerpaný krutým bičováním a trním korunováním padá znavený těžkým křížem do prachu země k nohám svých katů. Prach se mu lepí na zakrvavenou a zpocenou tvář. Vypadá otřesně! Kdo by věřil, že je Božím Synem? V našem životě jsme mnohokrát padli. Jak nás mnohé pády ponížily – v našich očích i v očích druhých. Ještě se stydíme, když si na některé z nich vzpomeneme. Ještě jsme je úplně nepřijali. Ještě jsme úplně neodpustili těm, kteří nám dopomohli k pádům.
Nyní je tu chvíle, Pane, kdy ti to všechno můžeme odevzdat. Naši pýchu, naše nepřijetí, že jsme padli. Naše výčitky vůči bližním i vůči tobě. Uzdravuj nás nyní, Pane, a uzdrav i ty, kterým jsme my dopomohli k pádům.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, pomáhej nám vyhýbat se pádům.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
4. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš se setkává se svou Matkou
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pán Ježíš potkává Pannu Marii. Jeho i naši matku. Hluboce se zadívali do očí. Byl v nich smutek nebo povzbuzení? Myslím, že více to druhé. Kdyby ještě žil svatý Josef, určitě by byl s nimi. Svatá rodina stále sjednocená v lásce. V radosti i utrpení. Pane, jaké byly a jsou naše rodiny? Děti, nepřijaté s láskou, snáší následky po celý život. Odcizení, nevěra či rozvod hluboko poznamenají celou rodinu. Neláska, neúcta k rodičům, hlavně v jejich stáří je příčinou jejich těžkého utrpení. Vnitřní zranění prožitá v rodinách jsou velmi hluboká.
Pane, ve tvé moci je uzdravit i tyto rány. Prosíme tě na přímluvu Panny Marie a svatého Josefa, abys svým svatým Duchem léčil v této chvíli v našich duších tyto rány. Dej, abychom si vzájemně úplně odpustili.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, naplň naše rodiny svou láskou.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
5. ZASTAVENÍ
Šimon pomáhá Pánu Ježíši nést kříž
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Netrpěliví vojáci donutili Šimona nést Ježíšovi kříž. Našemu Spasiteli určitě nepadla Šimonova neochota. I my jsme v životě často potřebovali pomoc. Už pouhé přiznání, že pomoc potřebujeme, nám padlo zatěžko. A o to víc nás bolelo, když se nám pomohlo neochotně. Necitlivost a nepozornost našich nejbližších byly příčinou našeho zklamání.
Nyní ti, Pane, odevzdáváme tato zranění. Uzdrav je svou uzdravující láskou a opět tě prosíme o sílu k odpuštění. Prosíme tě za ty, kterým jsme nepomohli, anebo jsme jim posloužili neochotně, aby nám odpustili.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, nauč nás obětavě si navzájem nést kříže.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
6. ZASTAVENÍ
Veronika podává Pánu Ježíši roušku
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Určitě každý z nás v duchu obdivuje Veroniku. Co jí dalo sílu takto posloužit Pánu před nepřátelským davem? Byla to láska! Neboť „dokonalá láska vyhání strach“ – napsal sv. Jan apoštol. Pane, teď ti odevzdáváme svůj strach veřejně se přiznat k tobě, vyznat svou víru tam, kde riskujeme odpor nebo výsměch.
Pane, uzdrav naši bojácnost postavit se proti mocným tohoto světa. Dej nám sílu chránit slabé, prosazovat pravdu, spravedlnost, toleranci a křesťanskou lásku.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, proměn naše ustrašená srdce na srdce naplněná láskou, abychom ti mohli sloužit jako svobodné Boží děti.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
7. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš podruhé padá pod křížem
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pane, zranily nás nejen naše vlastní pády, ale i pády těch, od kterých jsme očekávali, že budou naším vzorem, příkladem – pády těch, na které jsme měli příliš vysoké nároky. Pohoršovali nás slabosti našich církevních představených, rodičů, učitelů, vychovatelů, našich představených v zaměstnání a veřejných činitelů. Naše iluze o nich se nesplnily a těžce jsme to přijímali. Namísto modlitby jsme zbytečným posuzováním prohlubovali naše zatrpknutí a zklamání.
I toto ti, Pane, odevzdáváme do tvé uzdravující moci. Odpusť nám, že jsme se za ně málo modlili. Nyní prosíme, abys je požehnal. Sešli svého Ducha, ať osvítí jejich rozum, aby moudře a spravedlivě spravovali svoje úřady.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, dej nám ochotné srdce modlit se za naše představené.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
8. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš napomíná plačící ženy
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Pane Ježíši, ve tvém laskavém napomenutí plačících žen cítit i ocenění jejich soucitu. Právě on připravil jejich srdce přijmout tvoje usměrnění: Neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými dětmi! Pane, soucit, který cítíme s tvým utrpením, nás vede k lítosti nad našimi hříchy a k předsevzetí, co nejvíc se jim vyhýbat. Tvůj příklad zřeknutí se soucitu plačících žen, ať léčí naši vlastní přecitlivělost a urážlivost.
Laskavý Ježíši, dej, abychom se tolik netočili okolo sebe a nesetrvávali ve stavu sebelítosti. Učiň nás citlivými k potřebám našich bratří a sester.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, přetvoř a spravuj naše srdce podle Ježíšova srdce.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
9. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš potřetí padá pod křížem
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Třetí pád. Pane, co jsi chtěl tolika pády říct? Přichází mi na mysl citát z knihy Exodus, ve kterém Bůh promlouvá k izraelskému národu: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají“. Začínám chápat, jak velké následky mají hříchy a odcizení se Bohu. Zasahují nejen do přítomnosti, ale jejich následky postihují i další pokolení.
Můj Bože, uzdrav nyní svou milosrdnou láskou všechny negativní vlivy, které nám způsobily hříchy našich předků. Prosíme tě, Bože, o zodpovědnost vyhýbat se hříchům, abys skrze náš zbožný život mohl požehnat budoucí pokolení.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, nauč nás s láskou zachovávat Boží příkazy.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
10. ZASTAVENÍ
Pána Ježíše vysvlékají ze šatů
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Můj Ježíši, ve své lásce jsi šel až do krajnosti. Pane, ty víš, jak se bojíme odhalení našich nedostatků, slabostí, komplexů a neschopnosti. Jak je nám zatěžko podívat se na sebe v plné nahotě naší bídy, kterou si tak těžko přiznáváme. Pane, dej, ať tvůj Duch svatý v nás odkryje vnitřní pýchu, abychom dokázali být upřímní vůči sobě i vůči tobě, abychom mohli všechno odevzdat do tvé uzdravující moci. Ať nám pomáhá dobře se připravit na svátost smíření.
Uzdrav, Pane, zklamání, která jsme si způsobili vyzrazením našich tajemství. Dej nám sílu vzájemně si odpustit.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, prosíme tě o upřímnost v našich mezilidských vztazích a dej nám k tomu potřebnou moudrost a rozlišování.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
11. ZASTAVENÍ
Pána Ježíše přibíjejí na kříž
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Našeho Pána přibili na kříž a vyzdvihli od země. Farizejové a zákoníci se mu posmívali. Ježíš musel snášet kromě krutých tělesných bolestí ještě větší duchovní a duševní bolesti, a to urážení svého Božství, ve které neuvěřili. Zvolal: „Otče, odpusť jim, nebo nevědí, co činí.“ Odpuštění! Jak je důležité pro naše vnitřní zdraví. Proto ho vzpomínáme v každém zastavení.
Proč, Pane, tak těžko odpouštíme? Snad i proto, že si málo uvědomujeme, jak moc nám odpouštíš ty, Bože. Děkujeme ti, Pane, za tvůj příklad odpouštějící lásky, za to, že nám pomáháš, abychom to i my dokázali.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, nauč nás pravé velkorysosti.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
12. ZASTAVENÍ
Pán Ježíš na kříži umírá.
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
„Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Tento Ježíšův výkřik nám hluboko vniká do srdce. Možná snad prožíval opuštěnost od svého Otce? Pane, často jsme se cítili osamělí a opuštění, přestože bylo okolo nás hodně lidí. Ještě víc nás bolelo, když jsme toto prožívali v kruhu našich nejbližších. Ale nejtíže nám bylo, když jsme se cítili opuštění i od tebe.
Pane, odevzdáváme ti tyto chvíle, abys uzdravil jejich následky v našem srdci. Děkujeme ti, že s tebou nejsme nikdy sami. Nauč nás důvěřovat ti v každé chvíli, děkovat a chválit tě ve všem. Zvláště ti odevzdáváme hodinu naší smrti, abychom s velikou důvěrou spolu s tvým Synem mohli říct: „Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha.“
(chvíle ticha)
Duchu svatý, dej nám pravou důvěru v Boží lásku.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
13. ZASTAVENÍ
Pána Ježíše sundávají z kříže
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Panna Maria drží v náručí mrtvé tělo svého milovaného Syna. Ví, že patří v první řadě Otci a skrze plán spásy i nám všem. Odevzdaně přijímá Boží vůli. Jaký doposud byl náš vztah k těm, které milujeme? Respektovali jsme, že v první řadě patří Bohu? Dokázali jsme přijmout jejich ztrátu? Kdo je na prvním místě v našem životě? Náš Bůh, nebo někdo jiný? Pán Ježíš říká: Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden. Kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden.
Pane, uzdrav naše bolesti ze ztráty našich nejbližších. Odstraň z nás každou navázanou na lidi, která tě odsouvá z prvního místa v našem životě. Očisti naši lásku od sobeckosti, aby takto očištěná nám pomáhala na cestě k tobě.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, nauč nás pravé svobodě Božích dětí.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
14. ZASTAVENÍ
Pána Pána Ježíše pohřbívají
Křesťanská duše, k Pánu se dívej,
o jeho lásce živě rozjímej.
Je po všem. Ježíšovo tělo vloží do hrobu a hrob zavalí kamenem. Učedníci plní strachu a zklamaní se schovávají. Jejich představy a naděje o svém Mistru zhasly jako sfouknutá svíčka. Zůstal pouze dým úzkosti a rozčarování. Během života jsme pochovali mnoho našich šancí a nadějí. Někdy naší vinou, někdy vinou druhých anebo různými okolnostmi. Naše představy o životě – ať už lásce, manželství, kariéře, úspěších – se nesplnily. Zůstalo v nás zklamání, smutek, výčitky.
Nyní Pane, všechno odevzdáváme do tvé uzdravující moci. Uzdrav naše výčitky vůči sobě, druhým i vůči tobě za všechny zmařené naděje. Pane, děkujeme ti, že jedna naděje stále zůstává. Ta nejúžasnější. Je to naděje na věčnou blaženost ve tvém království.
(chvíle ticha)
Duchu svatý, pomoz nám plněním Boží vůle dosáhnout život věčný.
Poděkujme Kristu Pánu
za každou jeho svatou ránu.
ZÁVĚR
Děkujeme ti, Pane, za tvou uzdravující lásku, kterou jsi nás zahrnoval během této křížové cesty. Děkujme ti, že nás uzdravuješ i během jiných pobožností, zejména během mše svaté a bolestného růžence. Tvoje milosrdenství je úžasné. Děkujeme ti, že nás učíš ve všem tě chválit a obětovat všechny naše kříže za spásu svou i za spásu světa. Děkujeme ti, že nám pomáháš zříkat se naší vůle a dáváš nám sílu plnit tvou vůli. A to je naše největší uzdravení. Amen!
 |
 |
 |